Opatrovník

Dobrý den , měla bych prosím dotaz ohledně opatrovnictví. Jsem stanovená soudem jako opatrovník dcery. Vozíme ji střídavě do domova pro zdravotně postižené. Je prosím nutné ohledně podávání léků (změnu dávkování ) do DZP dodat i lékařskou zprávu , když změnu léku dohodneme s lékařem po telefonickém rozhovoru a lékaře máme 60 kilometru od domova a není možné hned pro lékařskou zprávu přijet. Nebo stačí když jim to napíši písemně jen já jako opatrovník dcery a později to potvrdí v ORP poukazu lékař? Všechny léky , které dceři v DZP podávají se zpětně potvrzují v ORP poukazu , který potvrzuje praktický lékař. Děkuji za odpověď . S pozdravem Nováková Jana

Smlouva o poskytnutí pomoci.

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na věci ohledně smlouvy o poskytnutí pomoci. Pokud tuto smlouvu budu chtít s někým uzavřít může to být i někdo z rodiny či jen cizí člověk? Člověk který poskytuje pomoc postiženému musí podávat daňové přiznání z příjmu? V případě že bychom byli vyzváni o doložení  třeba 6000Kč /měsíčně při ZTP/P co se do této částky může započítat? Je to jen na péči-službu od asistenční služby-odborné,nebo se tam dá vykázat i ta pomoc od člověka blízkého či souseda,pokud je za ní finančně ohodnocen a či se to vztahuje též např.na léky,jídlo,benzín,lístky na divadlo......? Moc děkuji za odpověď.Lucie    

Smlouva - asistent sociální péče

Dobrý den, je možné někde sehnat vzor Smlouvy o poskytnutí pomoci, kterou mají mezi sebou uzavřít žadatel o příspěvek na péči a asistent sociální péče? Díky moc za odpověď. T.

Platba za sociální lůžko

Vážení,      chtěla bych se zeptat na úhradu sociálního lůžka - moje téměř 100letá babička /v červenci 2009/, která byla hospitalizována v LDN - již nemohoucí a krmena sondou -  byla v rámci této LDN po několika měsících přemístěna na sociální lůžko, které stojí denně 300,-. Vzhledem k tomu, že její důchod na měsíční úhradu nestačí, musí její matka, která je rovněž v důchodu a žije sama, doplácet na tuto službu? Zároveň nemocnice dostává i celý sociální příplatek, který byl babičce přiznán pro nemohoucnost.  Je tento postup správný? Nemělo by z důchodu babičce zůstat alespoň nějaké minimum? Jsou povinni doplácet rozdíl příbuzní?          Děkuji za odpověď.                                                        Ing. Jana Karlíková   

Žádost o radu

Vážený pane Kráso, prosím o radu. Moje zaměstnání je pracovník přímé obslužné péčejiž druhý rok.  Před tím jsem pracovala jako pečovatelka v terénu. V Domově pro seniory,kde jsem pracovala je klientka, která nemá žádné příbuzné je ležící a nejhorší je na tom, že klientka má sníženou schopnost se vyjadřovat -někdy šeptem, proto nikdo jakoby neslyší její přání, že chce domů. Paní je v tomto zařízení asi 7let. Po celou dobu platí nájem bytu ve kterém není schopna žít bez pomoci. Na základě opakovaných vážných prohřešků ze strany DS  v péči, kterou je povina zabezpečit např.ten nejzávažnější-nedostala jídlo,ale je toho více, jsem klientce nabídla možnost, že jsem schopna plně zajistit péči v jejím domově  s čímž souhlasila. Na základě této dohody podepsala generální plnou moc na právní úkony. Následně jsem tuto skutečnost konzultovala s vedením DS , kdy jsem se dozvěděla, že již před časem byl podán návrh na úpravu způsobilosti k právním úkonům  této paní. V okamžiku kdy se vedení dozvědělo o naší dohodě ( mezi mnou a klientkou) se strhla lavina aktivit ze strany DS. Klientka byla následně podrobena psychotestům a po mém nahlédnutí do soudního spisu vyšlo najevo, že došlo přímo k bleskovému zásahu ze strany DS a soudu (zjevně po telefonické dohodě). Klientce byl okamžitě určen opatrovník jako předběžné opatření soudu prozatím nepravomocně. Proti výroku rozhodnutí o přidělení opatrovníka jsem podala odvolání se souhlasem klientky. Ráda bych této paní dopřála klidný život u ní doma, jsem schopna to zajistit. Na  mou výzvu o vydání klíčů k bytu, abych ho mohla připravit k důstojnému bydlení jsem dostala zápornou odpověď. Ze strany DS je absoulutní nezájem. Bez přípravy bydlení nemohu ani s plnou mocí za svou klientku požádat o zrušení hospitalizace. Proto jsem to doposud neudělala, protože v tom vidím možný hazard s jejím zdravím. Tato paní - moje klientka se těší domů, v DS se cítí omezovaná na svých právech a je personálem zjevně zanedbávána, což zjišťuji při svých návštěvách. Je pravdou, že potřebuje zvýšenou péči, nicméně není nesvéprávná a je schopna orientace a logického myšlení a zajímá se o dění kolem sebe. Není vyloženě ležící a s pomocí se může pohybovat na vozíku.  Žádám Vás i jménem mé klientky o radu jak postupovat, aby se paní  mohla vrátit do svého bydliště. Podání  ze strany DS na úpravu způsobilosti bylo podáno v létě 2008 , ověřená plná moc mezi mnou a klientkou podepsána 2.12. 2008 , opatrovník určen po telefonické výzvě ze strany DS ( ověřeno po nahlédnutí do spisu) navíc zpětně 4.12 2008.              

Informace týkající se sociálního lůžka

Dobrý večer pane Krása, chci Vás požádat o zodpovězení  mých dotazů, které se týkají sociálního lůžka. 1/  Zajímá mě délka pobytu na sociálním lůžku ve zdravotnickém zařízení, zda je daná zákonem, pak mě zajímá paragraf, který ji upravuje nebo záleží na konkrétním zdravotnickém zařízení, které poskytuje tuto službu? 2/ Sociálního lůžka ve zdravotnickém zařízení může využít osoba, která předtím ležela v stejném zdravotnickém zařízení, které tuto službu nabízí na akutním lůžku, poté na ošetřovatelském lůžku např. LDN, kde je pobyt omezen 3 měsíci a po propuštění se nemá kde vrátit nebo ji péči nemá kdo zajistit  nebo to může být i osoba, která příjde z jiného zdravotnického zařízení, kde prošla všechna lůžka jako je zdravotní, ošetřovatelské a sociální lůžka nemají? Myslím se, že všechna zdravotnická zařízení nejsou poskytovatelé této sociální služby. 3/ Jak postupovat v případě, že se jedná o osobu, která pobírá dávky v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí? Stačí, že tato osoba se prokáže potvrzením příslušného úřadu, že je v hmotné nouzi a je zbavena povinnosti platit regulační poplatky. Je-li její pobyt delší než 3 kalendářní měsíce, zastaví příslušný úřad výplatu příspěvku na živobytí. Toto se týká pobytu např. v LDN, poté byl následoval překlad na sociální lůžko. Příslušný úřad dnem překladu na sociální lůžko obnoví výplatu příspěvku na živobytí, kterou by vyplácel zase po dobu 3 kalendářních měsíců a u delšího pobytu by dávku znovu zastavil nebo se na osobu hledí jako by pobyt ve zdravotnickém zařízení nepřerušila a tím pádem nemá nárok na příspěvek na živobytí? 4/ Ještě jedna cílová skupina osob - a placení sociálního lůžka. Jak je to s úhradou za pobyt a stravu u osoby, která je a/ uznána plně invalidní, ale bez nároku na výplatu důchodu (nemá odpracované roky), b/ není zaměstnaná, není v evidenci ÚP, nemá přiznaný důchod? 5/ Je podmínkou u pobytu na sociálním lůžku - konkrétní stupeň závislosti příspěvku na péči? Setkala jsem se s tím, že v některém zdravotnickém zařízení, požadovali přímo přiznaný stupeň č. III., IV. 6/  Musí být ve smlouvě o poskytnutí služby mezi poskytovatelem a uživatelem zahrnut požadovaný cíl poskytnuté služby, nevím, jak to lépe nazvat? Děkuji Vám za odpověď. Doufám jen, že mé dotazy byly srozumitelné. Karin Kokotková

úhrada za služby v domově pro seniory

Dobrý den, v blízkém městě bude otevřený nový domov pro seniory, zřizovatelem bude obec. Předpokládá se, že měsíční platba za pobyt a stravu zde seniora vyjde  cca na 10.000 Kč. Z minulých odpovědí na dotazy jsem pochopil, že podle  vyhlášky  by ale požadovaná úhrada neměla překročit 9.000,- Kč (max. výše plateb za pobyt/den a stravu/den)? Dále, pokud senior nemá dostatek prostředků na úhradu (nízký starobní důchod), může tedy poskytovatel soc. služeb požadovat podíl na úhradě nákladů.....dle citace: "Podle zákona o sociálních službách mohou poskytovatelé sociálních služeb požadovat podíl na úhradě nákladů také od osob povinných výživou k uživateli služeb (rodiče, děti, manžel, manželka)." Musí si takový požadavek provozovatel domova pro seniory nejprve uvést ve smlouvě, aby mohl doplatky od rodinných příslušníků vymáhat?? Děkuji za odpověď. Zdeněk

dotaz

Vážený pne Krása, pracuji jako sociální pracovnice v zařízení pro zdravotně postižené občany.Jsou to klienti docházející do chráněných dílen. Můj dotaz zní, zda-li máme právo žádat od klientů potvrzení od lékaře v případě, že jdou v době využívání našich služeb k lékaři.Další můj dotaz je, zda-li můžeme požadovat poplatek od našich klientů, v případě, že se neomluví a nedochází po určitou dobu do našeho zařízení. Ve smlouvě o využívání služeb mají danou nutnost omluvy. Děkuji Vám mnohokrát za odpověď a přeji hezký den. Katka Gápová

příspěvěk soc.zaezpečení

Dobrý den pane Krása, maminka dostala dle Zákona č.108/2006Sb., o sociálních službách příspěvěk 11 000 Kč. Zajímalo by nás, na jaké služby je v domově pro seniory částka poskytována. (Pleny, hygienické potřeby nebo léky a lékař atd.?) Maminka přispívá z důchodu na ubytování, stravování a úkony pěče 6 900 Kč,-. Děkuji předem za odpověď Kalvodová M

úhrada za pobyt sociálního lůžka

Vážený pane Krása, prosím Vás o radu. Moje maminka, 94 let,je v současné době umístěna na LDN. Zdravotní stav se zhoršil natolik, že není v mých silách se o ni doma starat, potřebuje 24 hodinovou péči. Od 1.7.2007 má maminka možnost být umístěna na sociálním lůžku. Plat maminky je 7.400,-, pobírá příspěvek na péči II. Za sociální lůžko musí zaplatit cca 9.000,-/měsíc. Jelikož její důchod této výše nedosahuje, zařízení chce po mně, abych rozdíl doplatila, jinak nemohou maminku na sociální lůžko umístit. Já se starám o nemocnou dceru, nemám nikoho, tedy ani maminka, a není v mých silách, po finanční stránce, abych každý měsíc doplácela cca 2000,-. Předem děkuji za odpověď.

vratky v týdenním stacionáři

Dobrý den,mám dotaz ohledně vratek v týdenním stacionáři, kde mám svou 12 letou dceru. Při uzavírání smlouvy nám bylo řečeno, že nemáme nárok na vrácení peněz z příspěvku na péči /jeho poměrné části/, když naše dcera bude např. 14 dní nemocná a bude doma, tudíž o ní bude pečovat matka. Dcera by musela údajně marodit alespoň 30 po sobě jdoucích dnů, aby nám byl příspěvek na péči vrácen. Je tento postup zákonný? Děkuji za odpověď.

rušení ústavu soc.péče

Vážený pane Krása.Má známá má již 12 let v ústavu soc.péče dceru(nyní je jí 20 let).Bylo jí oznámeno,že ústav bude do půl roku zrušen,snad proto,že nesplňuje podmínky EU.Nejprve jí řekli,že její dceru umístí do jineho ústavu,poté jí napsaji,že pro ni místo nemají a v podstatě to vy padá tak,že jí tlačí k tomu,aby si dceru vzala domů.Má známá pracuje na plný úvazek,je vdova a nemá ani vlastní bydlení(bydlí u své dcery,do důchodu jí zbývají zhruba 4 roky.Peníze na vlastní byt nemá a ani na jeho bezbarierovou úpravu.Její dcera má DMO,odkázaná na cizí pomoc,nevzdělatelná,neudržuje čistotu,nechodí.Chci se zeptat jestli ústav který bude zrušen má povinnost se posterat o úmístění svých klientů do jiných zařízeních.V opačném případě Vás prosím,kde bych našla seznam ústavů s plnou péčí o takto postižené.Nejlépe v Libereckém kraji.Děkuji

úhrada za pobyt

Dobrý den pane Kráso, mám dotaz ohledně úhrady za pobyt. Pokud své dítě (v té době již dospělé) budu chtít dát na 8h denně do nějakého centra soc. péče a tam si budou účtovat max. možnou úhradu (85 Kč/hod. a 70 Kč za oběd), pak mě tento pobyt vyjde na 15000 Kč měsíčně. Jak oproti tomu bude vypadat pobyt dítěte v internátním (týdenním) zařízení a v celoročním? Tady zákon (vyhláška) stanovuje, že v prvním případě musí klientovi zbýt 25% z PnP a v druhém případě se mluví, že max. úhrada je výše PnP. U denního pobytu (8h.) by úhrada jen za péči činila 13.600 Kč. Přitom u týdenního (24h) by činila 6.000 a ročního 8.000. Počítám péči pro dospělého III.st. Pane Kráso, počítám správně nebo jsem si vyhlášku špatně vysvětlila? K tomuto ještě jeden dotaz. Pokud se v takovém zařízení bude účtovat péče tělesně postiženému, který vyžaduje pomoc při podávání stravy, vysazování na WC apod. a péče o mentálně postiženého, kde je důležitý „pouze“ dohled, může si zařízení pro oba klienty účtovat stejnou cenu? A poslední dotaz: Může si ústav účtovat nějakou částku u dítěte plnící pouze povinnou školní docházku, které ihned po vyučování odchází domů a žádná péče mu poskytovaná není? I přesto nám ji chtějí v nové smlouvě účtovat (1% PnP denně, t.j. 90 Kč/den). O přestávkách i v jídelně je i pedagogický dozor. Co se stane pokud takovou smlouvu nepodepíšeme? Děkuji za odpověď. Monika

Dotaz

Dobrý den.Vážený pane,chtěla bych se zeptat na informace týkající se sociální dávky pro bezmocnost.O rodinného příslušníka je postaráno v domově pro seniory.Sepsala jsem s nimi smlouvu o měsíční platbě 8200Kč.K tomu si domov bral částku 1700kč-příspěvek pro bezmocnost aniž by to bylo ve smlouvě.Nyní se mu zvýšil tento příspěvek na 8000Kč a domov si jej opět ponechává,aniž by se změnily služby.Důchod pobírá 9600kč,které jsem svěřila také tomuto charitativnímu domovu s tím,že přebytky budou zůstávat na jeho klientském účtu.Když se vedoucí zeptám na stav jeho účtu,je zmatená ,přesně neví a posledně tvrdila,že asi 500kč,s tím,že mu kupují z těchto peněz masti a léky.Když jsem před rokem tento ůstav platila já měsíčně,připlácela jsem měsíčně asi 50kč.na léky,na masti po mě nechtěli.Ústav hospodaří s jeho penězmi asi rok a zdá se mi,že podivně.Jsem ráda,že je o něj postaráno,ale s penězmi musí mít pořádek.Hlavní dotaz tedy je,zdali má ůstav právo si brát celých 8000Kč bezmocnosti,tím pádem celkovou sumu 16200Kč,nemluvě již o chaosu v přebytečných penězích bez účtů.Rodinný příslušník je plně invalidní,leží po zástavě srdce s postižením mozku.Podepsat se sice umí,ale jistě neví,co podepisuje. Děkuji za odpovědˇ.

Fakultativní služby

Vážený pane Kráso, mám bratra, který je z důvodu nemoci v ÚSP s celoročním pobytem. Jeho opatrovníkem jsem já. Dle nového zákona o sociálních službách s ním byla sepsána nová smlouv, kterou mám pedepsat. Invalidní důchod mu činí 7716,-- Kč, opříspěvek na péči 4000,-- Kč. Při podpisu smlouvy nám byly nabídnuty fakultativní služby. Co mám rozumnět pod pojmem fakultativní služba. Děkuji

úhrada v pobytových zařízeních

Přeji dobrý večer, prosím o informaci, jak se postupuje v případě, kdy klient, který má zájem o nastoupení do pobytového zařízení, nemá dostatečný příjem na úhradu. Slyšela jsem, že zařízení může doplatek chtít po rodinných příslušnících formou sponzorského daru, tedy každý měsíc doplácet např. 1000,-Kč. Co ale platí v případě, kdy rodina nemůže z nedostatečných finančních prostředků rozdíl doplatit a zda tuto neschopnost musí rodina prokázat. Může zařízení odmítnou klienta? Děkuji.

sociální služby

Dobrý den, co podle vás přinese klientům nový zákona o sociálních službách?