Národní rada osob se zdravotním postižením ČR se již několik měsíců intenzivně snaží, aby karty sociálních systémů zůstaly pouze identifikačními průkazy stupně zdravotního postižení. To je průkazkami TP, ZTP a ZTP/P. Odmítá, aby součástí tohoto průkazu (tzv. sKarty) byla také bankovní karta. Tento produkt je dalším a zcela nezakrývaným propojením státní správy a bankovního sektoru.

Když se nad celým systémem zamyslíme, je až neuvěřitelné, že vláda, Parlament, ale i média razantně nevystoupí proti sKartě. Systém je založen na povinnosti příjemce dávky založit si zvláštní účet u Č. spořitelny a. s., a to bez ohledu na skutečnost, že již má bankovní účet u téhož či jiného bankovního domu. Dávky nebo jedna dávka (příspěvek na mobilitu činí pouze 400 Kč) půjdou na speciální účet a teprve z něho si jej bude moci příjemce převést na svůj účet nebo jej postupně vybírat. Smysl je zcela zřejmý. Co nejdéle udržet finanční prostředky na sociální dávky v České spořitelně a tím generovat zisk. Další profit budou tvořit poplatky při pohybu na speciálním účtu. Je až neuvěřitelné, že tento tunel se děje před zraky veřejnosti, jsou známy osoby, kterého ho vymyslely a realizovaly, a přesto tomu nikdo nezabrání. Zcela zvláštní je, že tento problém se netýká jenom zdravotně postižených a seniorů, ale týká se také rodin pobírajících rodičovské příspěvky, přídavky na dítě apod. Všichni však, až na zdravotně postižené, mlčí. Jako by si neuvědomovali, že jde také o jejich důstojnost a o jejich peníze.

Pro ctěné čtenáře si dovolím popsat věcné důvody, proč nelze akceptovat projekt sKarty.

–          Ztotožňuji se se stanoviskem ombudsmana, který odmítá propojení veřejné listiny (průkazka ZTP) s platební kartou. Ombudsman vyzval zákonodárce, aby podali ústavní stížnost, neboť tento princip je nepřijatelný.

–          Zavedení tohoto systému je ukázkovým příkladem nepřímé diskriminace, tak jak ji charakterizuje zákon č. 189/2009 Sb., tzv. antidiskriminační zákon, obecné ustanovení diskriminuje určitou skupinu občanů k přístupu ke službám.

–          Je lživé tvrzení České spořitelny a.s. i MPSV ČR, že v zahraničí jsou funkční projekty distribuce dávek prostřednictvím platebních karet (jsou uvedeny státy Itálie, Holandsko, Polsko, Španělsko, Rusko a další). Ve všech těchto zemích je tento systém používán pouze u tzv. chudinských dávek, kde hrozí, že tyto dávky nebudou použity k nákupu potravin.

–          Většina bankomatů je pro různé osoby nepřístupná jak z hlediska vzdálenosti, tak i bariérovosti. Tudíž je zřejmé, že desítky tisíc lidí si nebudou moci vybrat finanční prostředky. Pokud je budou vybírat z jiných bankomatů než ČS, zaplatí za každou transakci 40,- korun, pokud je budou vybírat u obchodníků, tzv. cash back, platí se za každou transakci 6,- korun, přičemž výběr je limitován do určité částky.

–          Přibližně 40 % seniorů a osob se zdravotním postižením pobírá dávky prostřednictvím poštovních poukázek. Tato služba je poskytována bezplatně. Zavedením Karty sociálních systémů bude každý příjemce muset platit za doručení peněz poštovní poukázkou.

–          Všichni držitelé sKarty si budou muset otevřít účet u České spořitelny a.s., který bude určen pouze k transakcím s těmito dávkami. Je zcela nelogické a nepřijatelné, aby občan, který má účet u jiné banky a doposud mu byly dávky poskytovány na tento účet, byl povinen si otevřít extra účet u České spořitelny, aby mu přišly dávky na tento speciální účet a z tohoto účtu si je příjemci dávek převáděli na svoje standardní účty.

–          MPSV ČR neustále uvádí, že držitelé sKaret si budou moci nakupovat jejich prostřednictvím v obchodních řetězcích, prodejnách COOP a podobně. Je to zcela účelová a nepravdivá argumentace. Příspěvek na péči je určen na nákup služeb a nikoliv na nákup potravin, na což jsme přitom MPSV ČR neustále upozorňováni. Poskytovatelé služeb nemají platební terminály a je možno jim platit pouze hotově, anebo převodem z účtu na účet. Avšak jakákoliv jiná transakce z účtu sKarty bude zpoplatněna.

–          MPSV ČR vůbec neuvádí, že u tzv. cash backu je vybrání jakékoliv částky v prodejnách podmíněno nákupem v této prodejně, a to minimálně ve výši 300,- korun, přičemž maximální výběr hotovosti je limitován částkou 1500,- korun. To je samozřejmě pro všechny transakce nevýhodné už proto, že tento výběr je zpoplatněn částkou 6,- korun.

–          ČS sdělila, že na každém bankovním účtu sKarty musí zůstat minimální zůstatek. To znamená, že příjemce dávky si ji nebude moci vybrat celou, což například u dávky příspěvek na mobilitu, která činí 400,-, je zcela nesmyslné.

–          Výběry z bankomatů jsou dále limitovány tím, že bankomaty CS a. s. umí vydávat bankovky pouze se sudými čísly. Takže například, když příjemce dávky bude mít na speciálním účtu k sKartě zůstatek 380,- korun, tak si z bankomatu bude moci vybrat pouze 200,- korun.

–          Zásadním problémem sKarty jako platební karty je skutečnost, že sKarta bude při různých žádostech kopírována jako důkaz toho, že žadatel je držitelem průkazu TP, ZTP a ZTP/P. Řada dávek je tímto kopírováním dokladu podmíněna. Tímto kopírováním však druhá strana bude mít k dispozici identifikační číslo platební karty, což je velmi nebezpečně z důvodu zneužití této karty. Na internetu je možnost se dostat k detailním informacím o této kartě.

–           Je zcela absurdní a nepřijatelné, že smlouvy o založení speciálního bankovního účtu u Č. spořitelny a. s. se uzavírají na pobočkách Úřadu práce. Stát tak prostřednictvím Úřadu práce dělá dealera privátnímu subjektu České spořitelně a.s. Domníváme se, že tím došlo k porušení všech principů, které jasně definují úlohu státu a úlohu privátních subjektů. Spořitelna svojí agendou zatěžuje zaměstnance Úřadu práce a má bezplatné dealery.

Věříme, že tyto skutečnosti posoudí také zákonodárci, a že připraví ústavní stížnost směřovanou právě k problémům diskriminace, spojení veřejné listiny s bankovní kartou a úlohou státu jako dealera privátního subjektu.