Odebrání ID III.stupně

Vážený pane, Václave Kráso, nejdříve Vám přeji lepší rok než minulý a spoustu zdraví. Zajímá mě Váš názor na můj problém, který už je v řešení podáním žaloby na ČSSZ. V roce 2018 mě byla provedena radikální hysterektomie, oboustranná adnexektomie a pánevní lymfadenektomie pro ca děložního čípku. U operace se něco stalo a já už dva roky necítím močový měchýře. Díky tomu mám inkontinencí III. stupně a denervovaný močový měchýř. Mám běžné úniky moče u zátěže, kašle, smíchu, atd., které mě až tak netrápí a potom mám úniky moče z důvodů přeplnění močového měchýře, kdy začne přetékat a já se pomočím, jelikož to nejde zastavit. I když chodím na toaletu pravidelně co 2 hodiny, nedá se stav uhlídat, jelikož neznám náplň močového měchýře. Mikci zvládám pouze v domácím prostředí, jelikož nemám cit, nedostávám ani impuls do mozku k vyprázdnění močového měchýře a močím pouze tlačením, které jsem se nějakým zázrakem naučila a díky tomu se vyhnula doživotnímu vývodu ( zatim ). Jak píšu zvládám to pouze doma, stačí jiná výška toalety a neumím to. Rok po operaci, po roční PN mě byl přiznána ID III. stupně s posouzením za rok, jestli nějaké porušení nervů nebo co to vlastně mám je trvalé nebo se to bude posouvat k lepšímu. Za rok se můj stav nikam neposunul a už ani neposune můj stav je trvalý a neměnný. Přesto všechno mě posudkový lékař ( jiný než první , který se mnou můj stav konzultoval ) ID odebral a s tímto problémem jsem úplně zdravý člověk s postižením 20% z původních 75%. ID jsem měla v odstavci onkologie, kdy po operaci ( onkologické léčbě ) vznikla inkontinence což dělalo rovnou 75% postižení. Po roce mě dal taky odstavec onkologie hned 20%, kde vůbec není zmínka o inkontinencí. Vypadá to, že posuzoval onkologickou část, ne to co mě opravdu trápí. Jsem od června 2020 bez ID pouze mám velmi malý peníz z chráněné dílny ( roznos letáků, cca 1 den v týdnu s dopomocí rodiny, tady v obci ) je tam rok ochranná doba na podání námitky, případně žaloby. Námitka zamítnuta. Všechny vyšetření jsem měla z nemocnice, kde mě operovali a do papíru mě nic moc nechtěli napsat, jelikož už teď vím, že došlo k pochybení u operace a díky tomu jsem ve stavu v jakém jsem. Podala jsem žalobu a šla znova na vyšetření k doktorovi mimo nemocnici. Ve zprávě... inkontinence III.stupně, denervace močového měchýře, stav trvalý, medikace neexistuje. Jelikož v námitce paní doktorka poukazoval na to, že nemám žádnou medikaci. Léčba, ale neexistuje. Vše probíhalo bez mé nepřítomnosti. Už nevěřím, že vše bude v pořádku a netuším co budu dělat bez peněz . Psychicky mě to srazilo na kolena. Je mě 47 let a několikrát za den se pomočím. Jak mám chodit do zaměstnání a počurávat se tam. Pokud se špatně vyprazdňuji, trpím záněty močových cest, kdy vůbec necítím žádnou bolest a nevím o něm dokud, to nevidím, že je moč úplně kalná a čpí . Teď jsem během 14-ti dnů měla 2x ATB kvůli zánětu. Během ledna se konečně dozvím co se u operace stalo, jelikož jsem si nechala vypracovat znalcem posudek a už vím, že došlo k pochybení, jen konzultace má být z očí do očí. Po operaci na kontrolách mě nikdo nic neřekl, ba naopak se mnou jednali arogantně a pořád mě říkali dokola větu, že bych bez nich byla mrtvá. Chápu závažnost operace i rakoviny, ale pouze jsem chtěla znát pravdu proč se očekávám a nic necítím. Možná kdyby mě vše napsali do dokumentace, nemuselo se stát, že bych byla bez finančních prostředků. Jaký je prosím Váš názor a mám vůbec nějakou šanci u žaloby na ČSSZ, nebo přihlíží k posudkovému i námitkovému rozhodnutí a opět nepochodím a budu se muset pomočovat v zaměstnání, dokud mě to nedostane do blázince, jelikož je to velmi těžká situace za kterou se velmi stydím. Omlouvám se, za tak obsáhlý text, ale jsou to jen střípky, toho co se kolem toho děje. Moc Vám děkuji za radu a Váš názor. Přeji Vám pěkný zbytek dne. Omlouvám se za překlepy píšu z mobilu občas přehazuje slova. S pozdravem Vlková Gabriela.