V letních měsících letošního roku jsem byl několikrát vyzván, abych začal sbírat podpisy a kandidoval na prezidenta. Všechny tyto výzvy jsem odmítl. Nebylo to proto, že bych se bál, že neseženu dostatek podpisů, nebo obtíží spojených s kandidaturou. Nejsem přesvědčen o tom, že bych dokázal zcela naplnit vlastní představu o prezidentské funkci.

Nový prezident by měl splňovat základní požadavek – neměl by být nijakým způsobem svázaný se současnou politickou elitou, ale ani se současnými mocensko-finančními kruhy. Právě tento požadavek bych asi nedokázal zcela splnit. Tím, že vedu, při obhajobě práv občanů, a to především lidí se zdravotním postižením, řadu sporů a pří, musím občas různě taktizovat a leckdy i spolupracovat s politickými oponenty současné vládní garnitury. Je to logické a legitimní. Na druhé straně to může být částečně zavazující.

Pokud má mít přímá volba prezidenta smysl, tak požadavek na minimální vztahy se současnými mocensko-politickými elitami považuji za věc zásadní. Prezident by měl stát mimo tyto struktury, jinak to nebude prezident občanů, ačkoliv jej zvolí, ale bude to opět prezident nějakého politicko-finančního uskupení. V takovém případě je však škoda vyhozené půl miliardy korun za volby.    

Proč tak striktní požadavek na mocensko-finanční nezávislosti nového prezidenta je zřejmý. Musíme změnit politickou kulturu a atmosféru v naší zemi. Zaznívá to v mnoha blozích čím dál více a stále více občanů si uvědomuje. Státní struktury přestávají fungovat, politici řeší svoje vnitřní mocenské spory a finanční oligarchie si upevňuje svoje postavení. Pokud by si občané zvolili nezávislého prezidenta, byla by to veliká příležitost pro nás všechny. Prezident je neumlčitelný a tudíž by mohl veřejně a s velkou publicitou upozorňovat na všechny problémy země.

Ze všech kandidátů, kteří v současnosti jsou, nebo ještě přibudou, splňují výše uvedený požadavek pouze dva, a to Vladimír Franz a Táňa Fischerová. Pana Franze osobně neznám, ale při vší úctě si myslím, že Táňa Fischerová má nějaké zkušenosti z veřejné i politické činnosti a tudíž je ve velké výhodě. Její názory na společenské problémy jsou známé, a i když ani já nemusím, se vším co říká souhlasit, zůstává jedinou vážnou občanskou kandidátkou na prezidentskou funkci.

Táňa Fischerová připadá mnoha lidem jako éterická bytost a obávají se, že by nebyla dostatečně rázná. Tak tomu opravdu není. Svoje názory dokáže velmi úporně a přesvědčivě obhajovat. Spolupracuji s ní již mnoho let a vím, že je nebojácná (což dokazuje i svojí kandidaturou) a že se nenechá příliš ovlivnit.

Často čtu v diskuzích k jednotlivým blogům názory, že pisatelé budou volit jenom ty kandidáty, u kterých mají jistotu, že jejich hlas nepropadne. Tedy budou volit pouze ty kandidáty, kteří mají, dle průzkumů, šanci se dostat do druhého kola. To je velmi trapné. To znamená, že tito lidé nebudou volit podle svého názoru, ale podle vůle někoho kdo sestavuje průzkumy volitelnosti. Propadnutý hlas je pouze takový, když není využitý, když jej občan nevyužije.