Stále jsem překvapován drzostí a nestoudností některých politiků. Trapná obhajoba bývalého kolegy Marka Bendy mě strašně zklamala. Nikdy bych to od něj nečekal. Nakonec přece jen uznal, že jeho obrana není udržitelná a snad se pokusí svoje selhání napravit.

    To paní Mgr. Ivana Řápková je jiný „kabrňák“. Místo toho, aby se v ní alespoň trochu ozvalo svědomí, tak bez uzardění lže a na potvrzení „své pravdy“ ještě podává žalobu a hovoří o politickém útoku na svoji osobu. Jak trapné! Kdo něco ví o studiu na VŠ, tak je mu zřejmé, že paní Řápková byla na VŠ pouze zapsána a pravděpodobně tam nikdy nebyla, leda tak na promoci.

     Studuji třetím rokem VŠ v tzv. kombinované formě (dříve dálkové studium). Jednou za měsíc jsou dva dny přednášky – konzultace a potom na konci semestru jsou zkoušky. Kdyby tímto způsobem paní Řápková studovala, tak měla desítky svědků svého studia a pamatovala by si jí řada přednášejících. Systém kombinovaného studia nutí studenty spolupracovat. Proto mě překvapuje, že všichni, kteří se kolem kauzy pohybují, našlapují opatrně a neřeknou jasně – jedná se o podvod a diplom byl udělen neoprávněně. A tak jediné v čem má chomutovská primátorka pravdu je skutečnost, že na právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni je nepořádek, jinak by se takové věci stát nemohly.  

     Kauza Západočeské univerzity však ukázala podstatně důležitější věci, kterých bychom si měli všichni zapamatovat. Ukazuje se, že mnoha politikům chybí stud a asi svědomí. Ani jeden z těch, kteří byli kauzou postiženi neřekli, pochybil jsem a odcházím. Je děsivá představa, že paní Řápková má téměř jisté místo v příští Poslanecké sněmovně. Jednotlivé mocenské kliky stran se drží v šachu, a to vede k tomu, že se na volitelných místech udrží i lidé, kteří vážným způsobem selhali a neměli by mít právo rozhodovat o důležitých věcech této země. Nemáme žádnou záruku toho, že neselžou po druhé, po třetí, atd.

    Je zajímavé sledovat jak, až na výjimky, chybí politikům jedna vlastnost, kterou má většina lidí. Tou vlastností je obyčejný stud. Většina z nás by po takovém selhání zalezla někam do kouta a neměla by odvahu ukázat se na veřejnosti. Politici však zcela bez zábran lžou do televizních kamer, podávají trestní oznámení a ani na okamžik nedají na sobě najevo, že by jednali v rozporu s chováním většiny z nás. Domýšlíme-li celou kauzu dál, ale i mnohé další, že úspěch v české politice je podmíněn ztrátou studu.

    Pokud je tomu opravdu tak, že podmínkou úspěchu v české politice je ztráta studu, tak to nás čekají ještě krušné chvíle a přibližování se ke standardu evropské politiky je v nedohlednu.