Je velmi poučné sledovat vyjádření osobností k výsledku referenda ve Velké Británii o vystoupení z EU. Výsledek hlasování asi překvapil drtivou většinu politiků, novinářů, ale i jednotlivců. Přiznám se, že sám jsem byl přesvědčen, že zastánci setrvání Británie v EU zvítězí. Za mnohá vyjádření k výsledku referenda lze uvést vyjádření paní senátorky Elišky Wagnerové, která na facebooku uvedla „Ano, vyhlášení referenda v této záležitosti byla osudová chyba. Občan, který se nezabývá systematicky souvisejícími otázkami, nerozhoduje informovaně a je snadnou kořistí nejrůznějších zjednodušujících populistů“. Doufám, že paní senátorka se na mně nebude zlobit, že jsem použil její vyjádření, ale dobře charakterizuje mnohá obdobná stanoviska. Ve veřejném prostoru lze zaznamenat četná vyjádření relativizující hlasování, jako „staří rozhodli o mladých“, „venkovské obyvatelstvo přehlasovalo velká města, kde jsou vzdělanější lidé“, atd. Dokonce, že pokud je omezena dolní hranice pro hlasování, měli bychom také uvažovat o stanovení horní hranice pro volební právo. Mimochodem s těmi velkými městy to je poněkud jiné. Spisovatel Benjamin Kuras dnes uvedl, že hlasování v Londýně bylo významně ovlivněno tím, že v této metropoli jsou Angličané v menšině. Je známo, že přistěhovalci se stahují především do velkých měst. Zkrátka, když se politikům nelíbí výsledek hlasování, hned začnou hledat chyby u voličů a nikoliv u sebe. Nejradši by omezili práva různých skupin lidí, aby si zajistili, že výsledek příštího hlasování bude takový, jaký potřebují. Já jsem si osobně tento fenomén nazval, že politici „halíkovštějí“. Všichni, kdo nesouhlasí s mým názorem, jsou hlupáci a ani nemá cenu je přesvědčovat. Pan profesor Halík tuto tezi dovedl k dokonalosti, když prohlásil, že nebude kandidovat na prezidenta, protože v Česku není dostatek inteligentních lidí, kteří by mu dali svůj hlas. Brexit ukazuje také další fenomén naší doby. Elity, nerespektují výsledky voleb, pokud jsou jiné, než očekávaly. V Česku nepřijaly některé elity vítězství Miloše Zemana a místo toho, aby se připravily na příští volby, nejradši by prezidenta sesadily. V Británii podobné elity nechtějí přijmout výsledek referenda. Už se spekuluje s opakováním referenda, jeho právní nezávazností, nebo jako pomstou vyhlášení opětovného hlasování ve Skotsku o vystoupení ze svazku Velké Británie. Je to velmi nebezpečný fenomén, který vnáší anarchii do politického souboje. Ještě zoufalejší je sledovat reakce špiček EU. Žádné zamyšlení se nad sebou, ani náznak vlastní odpovědnosti za výsledek referenda v Británii, žádné pochybnosti o sobě a případné poznání, zda není dobré abdikovat. Paní komisařka Věra Jourová nám to dnes vysvětlila u pana Moravce. Uvedla, že by bylo velkou chybou rozkolísat Evropskou komisi a další orgány EU. Proto podporuje stabilitu Komise a nesouhlasí s hlasy, které „volají po krvi“. Je zcela logické, že Britové hlasovali většinově pro vystoupení z EU. Je třeba si uvědomit obrovský rozdíl mezi ostrovní a kontinentální politickou kulturou. Britští politici berou odpovědnost za svá rozhodnutí. Evropští politici hledají pachatele událostí, a to vždy mimo sebe. To platí i pro nás. Myslím si, že to je také jeden z důvodů proč britští voliči rozhodli o vystoupení z EU. Tedy neschopnost evropských politiků převzít za svá rozhodnutí odpovědnost.