vyjádření k zamítnutí příspěvku na nákup motor. vozidla
Dobrý den, chtěla bych se s Vámi podělit o naši zkušenost. Manžel trpěl 20 let Parkinsonovou chorobou. Před 3 lety jsme požádali ÚP o příspěvek na nákup motorového vozidla. Manžel chodil jen s chodítkem, stěží se udřel na nohou, aby jezdil k lékaři veřejnou dopravou - neurolog vzdálen 53 km, nebylo možné. Vše jsme měli podložené zprávou od odborného neurologa. Samozřejmě jsme na příspěvek nedosáhli, prý toto není vada pohybového a nosného ústrojí. To je sice pravda, ale i od neurologického onemocnění je člověk znehybněn, neschopen udělat několik kroků. Museli jsme se smířit, půjčit si větší částku peněz a auto pořídit ze svého. V červenci loňského roku manžel zemřel. Nepřála bych nikomu zažít konce Parkinsonika. Pohyboval se jen po 4 končetinách, na kolenou balónky jakéhosi rosolu, nemohl polykat, pít, nemohl se i přes pomoc vyměšovat. Bylo to vysvobození pro něj, i pro mne, protože jsem se postarala do samého konce. Hodně zdraví Vám, pane Kráso, a děkujeme za záslužnou pomoc. Hana H.
Vážená paní Hano,
dovoluji si Vám dodatečně vyjádřit soustrast a velmi si vážím toho, že jste Vašemu manželovi pomáhala až do konce života. Pokud jde o příspěvek na nákup motorového vozidla, je tady jeden zásadní problém, že posudkoví lékaři se neustále drží diagnóz bez toho, aby zjišťovali skutečnou pohyblivost. Teď od 1. 1. 2022 platí nová úprava zákona, kde se nám podařilo prosadit, že např. u stařecké demence se posuzuje skutečná pohyblivost a nikoliv diagnóza.
Přeji Vám ať vše zvládnete.
S pozdravem Václav Krása