dědictví či darování u osoby s omezenou svéprávností
Dobrý den paní Chalupová,
pan předseda Mgr. Krása mi předal k vyřízení Váš dotaz. Úvodem musím vyslovit své politování nad Vaší, poměrně komplikovanou, rodinnou situací. Z Vašeho líčení je mi naprosto zřejmé, že řešení čehokoliv v takovýchto podmínkách je poměrně složité. Přesto, po prostudování Vašeho e-mailu musím říci, že situace není tak neřešitelná, jak se možná domníváte.
Začnu Vámi vyzdvihnutým osobním automobilem, na který získala Vaše maminka, která je osobou s omezenou svéprávností, příspěvek na zakoupení zvláštní pomůcky – motorového vozidla od úřadu práce. Zdá se, že to je momentálně Vaše největší starost, protože jste cenu vozu doplácela ze svých prostředků. Zde se však domnívám, že většina Vámi vyslovených obav, je zcela zbytečná. Správně sice uvádíte, že příspěvek je podle zákona poskytnut na minimální dobu sedmi let, ovšem i po ukončení této doby automobil nepřestává být majetkem osoby, které byl poskytnut příspěvek na jeho zakoupení! Z toho je třeba vycházet a je nutno si v této souvislosti uvědomit, že poté, po zmíněných sedmi letech, se automobil dostane do stejného režimu jako jakýkoliv jiný majetek Vaší maminky. Protože má maminka omezenou svéprávnost a vy jste její opatrovnicí, s každým převodem nebo jinou výraznou dispozicí se zmíněným automobilem musí souhlasit soud. Soud samozřejmě neschválí úkon, který by nebyl ve prospěch opatrovance. Je tedy velmi nepravděpodobné, že by po zmíněných sedmi letech přešel nějak automobil do vlastnictví některého z Vašich bratrů. Proto ho může maminka užívat ve stejném rozsahu i po zmíněném termínu.
Pokud byste chtěla Vy, jako opatrovník Vaší maminky, převést automobil po sedmi letech do Vašeho vlastnictví darovací smlouvou s tím, že by byl zatížen věcným břemenem v její prospěch, mám za to, že tato transakce půjde realizovat sepsáním normální darovací smlouvy s věcným břemenem po sedmi letech. K její platnosti samozřejmě bude potřeba přivolení soudu. V případě, že však příslušnými doklady prokážete u soudu, že jste polovinu, nebo jinou část kupní ceny hradila původně ze svých prostředků, soud by měl k této závažné skutečnosti přihlédnout a zmíněnou smlouvu schválit. Nemyslím si, že byste v této věci byla v kolizi a převést takto automobil by bylo nemožné. Zde totiž hraje svou roli i Vaše faktická majetková spoluúčast na ceně automobilu.
Vámi navrhované sepsání smlouvy o budoucí darovací smlouvě, je velmi špatně realizovatelné a značně nepraktické. Navíc taková smlouva prakticky k ničemu nezavazuje a tím byste si povinnost převodu nezajistila. I u takové smlouvy však vzniká stejný problém s jejím podpisem a oprávněním Vaší maminky ji podepsat. Současně se nezbavíte povinného schválení takové smlouvy soudem.
Naopak vůbec nepovažuji za dobré řešení převést automobil na Vašeho partnera. Předpokládám, že takový postup by soud ani neschválil, neboť není v zájmu Vaší maminky. Při něm totiž velmi reálně hrozí, že by o automobil maminka mohla velmi snadno zcela přijít, nebo jím aspoň přestat být dopravována. Vaše osobní poměry sice neznám a nechci je posuzovat, ale mnoho partnerů se poměrně často rozchází ve zlém… Mnohem lepším řešením by pak byla kupní smlouva uzavřená s Vámi, která by šla realizovat stejně, jako výše uvedená darovací smlouva. Tedy s přivolením soudu. Pokud by cena podílu maminky na časové ceně automobilu v okamžik jeho prodeje byla sjednána reálně, nejspíš by soud ani nemusel vyžadovat znalecký posudek na stanovení aktuální ceny vozu. Jsem přesvědčen, že taková smlouva by byla pro soud akceptovatelná. Zvlášť kdyby v ní bylo sjednáno věcné břemeno ve prospěch maminky.
Nesdílím ani Váš pesimismus ve věci sepsání závěti Vaší maminkou. V této věci by nesporně bylo dobré navštívit notáře, který je k sepisování takových dokumentů odborníkem. Bylo by dobré s ním konzultovat, zda by Vaše maminka nemohla sepsat závěť formou veřejné listiny. To je jediná možnost, jak mohou lidé s omezenou svéprávností v některých případech sepsat závěť. Předpokládá to ovšem, že Vaše maminka je schopná před notářem projevit svou vůli, že Vám chce něco odkázat. Další informace a případný postup ve věci, pokud by to bylo v případě Vaší maminky reálné, by Vám již poradil notář sám.
Nebude-li majetek Vaší maminky vypořádán jakkoliv za jejího života, nebude existovat závěť, či jiná podobná listina, samozřejmě celý spadne do celkového dědictví po ní. Zde pak jako dědicové po ní přicházejí v úvahu všichni zákonní dědicové. Těmi jsou především manžel a její děti. I zde u dědického řízení však lze připojit svou pohledávku do celkového vypořádání dědictví. To znamená, že máte-li doklad, že jste zbývající část ceny zmíněného vozidla hradila ze svých prostředků, můžete před notářem tuto částku uplatnit jako pasivum (pohledávku) spadající do celkového dědictví. V takovém případě je velmi pravděpodobné, že by notář navrhl, aby automobil přešel do Vašeho vlastnictví. Zde je třeba si uvědomit, že se vždy vypořádává celkové dědictví, tedy všechna aktiva a pasiva, a nelze z něj vyjmout některou její část nebo předmět (zde automobil) a vypořádat ho samostatně. Pokud ohledně toho předmětu neexistuje závěť nebo jiný speciální úkon. Ze všeho uvedeného vyplývá, že Vámi vyslovené obavy jsou z převážné části zcela zbytečné a že ke komplikacím za normálních okolností nemůže dojít.
Závěrem bych Vám chtěl doporučit, abyste v této věci navštívila zkušeného notáře (nikoli advokáta), který by měl být schopen s Vámi všechny Vaše problémy spolehlivě a v mezích zákona vyřešit. Věřím, že je tato opověď pro Vás dostatečně vyčerpávající a přeji Vám úspěch ve Vašich jednáních.
JUDr. Zdeněk Žižka
Legislativní odbor NRZP ČR
specialista na zdravotnickou problematiku