schválený doprovod na KLP

Dobrý den. Zdravotní pojišťovnou mi byl schválen doprovod při mé KLP. Jak se to však bude doprovodu omlouvat v práci? Slyšel jsem, že před odjezdem do lázní vystavuje doprovodu praktický lékař PN a následně tuto nemocenskou ukončuje po návratu z lázní. Na druhé straně jsem slyšel, že je doprovodu v lázních při přijímacím řízení vystaveno pouze potvrzení o nutné péči po celou dobu pobytu. Jak je tedy správně a jak se postupuje při výpočtu náhrady mzdy? Děkuji
 
František

Dobrý den pane Františku,

pan předseda Mgr. Krása mi předal k vyřízení Váš dotaz. Z něj vyplývá, že v souvislosti s Vaším doprovodem na komplexní lázeňskou léčbu, či s Vaší asistencí směšujete hned tři problémy. Každý z nich je řešen trochu jinak a příliš spolu nesouvisí.

Jde o:

1) úhradu Vašeho doprovodu na cestě do lázní (tedy náhradu jeho mzdy a cestovného),

2) úhradu Vašeho doprovodu při lázeňském pobytu v lázních z veřejného zdravotního pojištění,

3) uvolnění Vašeho asistenta ze zaměstnání a náhradu jeho mzdy po dobu, kdy Vám poskytoval asistenci v lázních.

1) Jde-li o úhradu cestovného, může Vám přepisující lékař, je-li to s ohledem na Váš zdravotní stav a nemožnost jiné dopravy nutné předepsat sanitu, nebo může vystavit tiskopis Vyúčtování náhrady cestovních nákladů soukromým vozidlem, kdy můžete cestovat vlastním vozem (kdy nesmíte řídit), který může být, v odůvodněných případech, souhlasí-li s tím lékař a jiná doprava nepřichází v úvahu, rovněž uhrazen z veřejného zdravotního pojištění. Pokud jde o náhradu mzdy Vašeho doprovodu za dobu dopravy při cestě do lázní, tak tento- problém řeší nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Konkrétně jde o jeho ustanovení obsažené v bodu 8, písm. a) přílohy. Zde se říká:

8. Doprovod

a) Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu

1. s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu,

2. bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky.

Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel Vašeho doprovodu (pokud se jedná o Vašeho rodinného příslušníka), který Vás dopravuje do lázní, je povinen jej uvolnit a v uvedených případech mu uhradit i mzdu. V tomto případě to však nelze na delší dobu. Stejně tak není možná úhrada u doprovázejících osob, které nejsou rodinnými příslušníky. Potvrzení o dopravě vystaví lázeňské zařízení.

2) Jde-li o úhradu pobytu a stravy Vašeho doprovodu po dobu Vašeho lázeňského léčení, kdy Vám poskytuje pomoc a asistenci, tak zde Váš předepisující lékař na poukaz na lázně vyznačí poznámku „doprovod nutný“ a v případě, že tento doprovod schválí i revizní lékař zdravotní pojišťovny, je pobyt Vašeho asistenta hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Zde samozřejmě nejsou asistentovi hrazeny lázeňské procedury, ale výhradně pouze pobyt a strava. Jen na okraj sděluji, že pobyt společně s asistentem v lázních je nutné s lázněmi předem prodiskutovat, aby byly schopny tuto službu v potřebném termínu poskytnout a asistenta ubytovat. Nejsou-li lázně schopny tento požadavek akceptovat, je nutno vybrat jiné lázně.

3) Máte-li však na mysli náhradu mzdy Vašeho doprovodu (asistenta) po dobu Vašeho pobytu v lázních a povinnost zaměstnavatele Vašeho asistenta uvolnit jej ze zaměstnání, tak zde žádný nárok asistentovi nevzniká. Zaměstnavatel není povinen Vašeho asistenta pro tyto účely uvolnit ze zaměstnání a už vůbec nevzniká doprovodu (asistentovi) nárok na náhradu jeho mzdy ze zaměstnání. Tento nárok vzniká pouze zaměstnanci pečujícímu o osobu, která ze zdravotních důvodů jeho péči nezbytně po přechodnou dobu potřebuje, ale pouze v domácím prostředí pacienta. Nikoliv u jakéhokoliv poskytovatele zdravotních služeb, lázně nevyjímaje. Pokud by s Vámi chtěl doprovod (asistent) absolvovat lázeňský pobyt a pomáhat Vám, musí si vzít v zaměstnání neplacené volno (pokud mu jej zaměstnavatel poskytne) a nepočítat s náhradou jeho mzdy, nebo řádnou dovolenou.

Chcete-li znát legislativu, kde jsou nároky na náhradu mzdy řešeny, tak v tomto případě se jde o zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Zde je nárok na ošetřovné řešen v § 39 následujícím způsobem:

§ 39

(1) Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu

a) ošetřování

1. dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo

2. jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo

b) péče o dítě mladší 10 let, protože

1. školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události,

2. dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo

3. fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

(2) Podmínkou nároku na ošetřovné je, že osoba uvedená v odstavci 1 žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem.

(3) Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu; to neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat. Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo z důvodu péče o dítě podle odstavce 1 písm. b), jestliže jiný pojištěnec má z důvodu poskytování dlouhodobé péče osobě uvedené v odstavci 1 nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.

(4) V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají. Vystřídání podle věty první je možné jen jednou; u zaměstnance, který takto převzal ošetřování (péči), se podmínky nároku na ošetřovné posuzují ke dni převzetí ošetřování (péče). Změna druhu onemocnění (diagnózy) se nepovažuje za nový případ ošetřování.

(5) Nárok na ošetřovné nemají

a) příslušníci,

b) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,

c) domáčtí zaměstnanci,

d) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,

e) odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,

f) pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,

g) zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu,

h) zahraniční zaměstnanci,

i) členové kolektivních orgánů právnické osoby uvedení v § 5 písm. a) bodě 18.

(6) Nárok na výplatu ošetřovného nemá zaměstnanec v době prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Je sice pravdou, že na základě stejného zákona občas vystaví ošetřující lékař tzv. „ošetřovačku“ rodiči dítěte, které absolvuje lázeňskou léčbu a tomuto rodiči tak je jeho mzda po dobu pobytu v lázních nahrazena, ale zde se nejedná o zcela čistý, zákonný způsob řešení situace. Toto řešení není v pořádku a formálně takový rodič poskytuje ošetřování svému dítěti v domácím prostředí. Takové řešení ale pro Vás, jako pro dospělou osobu, opravdu není vhodné. Nemyslím si, že by se našel předepisující lékař, který by náhradu mzdy Vašemu doprovodu podobným způsobem pomohl vyřešit.

Věřím, že je pro Vás toto vysvětlení dostačující a přeji Vám příjemnou a úspěšnou lázeňskou léčbu.

 

JUDr. Zdeněk Žižka
Legislativní odbor NRZP ČR
specialista na zdravotnickou problematiku