Snížení příspěvku na provoz motorového vozidla

V současné době, kdy tisíce lidí si podávají žádost o příspěvek na provoz motorového vozidla, je vedení NRZP ČR vyčítáno, že neudělalo vše pro to, aby zabránilo snížení příspěvku na provoz motorového vozidla. Pokusím se popsat celou záležitost.

V rámci úsporného balíčku pana ministra Janoty se vláda usnesla, že ministr práce a sociálních věcí, pan Petr Šimerka, musí upravit vyhlášku č. 182/1991 Sb.,kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení tak, aby bylo dosaženo úspory přibližně 700 mil. korun. Na základě tohoto usnesení připravilo MPSV ČR návrh novely zmíněné vyhlášky. V návrhu novely vyhlášky byla řada změn, které měly dopad na osoby se zdravotním postižením. Především se navrhovalo snížení příspěvku na provoz motorového vozidla, a to u držitelů průkazu ZTP o 50 % a u držitelů průkazu ZTP/P o 20 %.

Dále se v novele vyhlášky navrhovalo zrušit slevy ve veřejné hromadné dopravě osobám se zdravotním postižením a jejich průvodcům. Ve zdůvodnění tohoto opatření bylo uvedeno, že  tyto slevy na jízdném budou změněny na cenový výměr, který provádí ministerstvo financí. Třetí zásadní změnou bylo vypuštění některých kompenzačních  pomůcek ze seznamu kompenzačních pomůcek, na které je možné požádat o dávku  na sociálních odborech obcí s rozšířenou působností. Současně se navrhovalo vypustit některé kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením, které je možné hradit přiznáním sociální dávky.

Tuto vyhlášku jsme připomínkovali a odmítli jsme všechny navržené změny. Jednali jsme opakovaně jak s pracovníky MPSV ČR, tak i s panem ministrem P. Šimerkou. Argumentovali jsme, že příspěvek na provoz motorového vozidla pomáhá vyrovnávat podmínky u osob se zdravotním postižením, které nemohou využívat veřejnou hromadnou  dopravu a bez svého automobilu se nedostanou do zaměstnání, do školy, za lékařem, na nákupy a podobně. Ministerstvo především argumentovalo tím, že je vázáno usnesením vlády, aby uspořilo prostředky v dávkových systémech. Další argumentace ze strany ministerstva směřovala k tomu, že tento příspěvek je někdy zneužíván, protože některé příspěvky jsou vypláceny lidem, kteří často nevychází z domu a nikam nejezdí a vozidlo použijí pouze dvakrát či třikrát do měsíce. NRZP ČR upozornila na skutečnost, že dávka nebyla mnoho let valorizována a že v době poklesu příjmů je velmi nešťastné zhoršovat sociální situaci lidí se zdravotním postižením.

U návrhu na zrušení slev ve veřejné hromadné dopravě pro osoby se zdravotním postižením jsme argumentovali tím, že nelze ponechat tyto slevy jen na cenovém výměru MF ČR. Dopravci jsou povinni se řídit pouze zákonnými ustanoveními. Cenový výměr však nemá charakter zákona. To by znamenalo, že dopravci by na příště nemuseli dávat slevy na jízdném pro osoby se zdravotním postižením. Uvedený návrh se vůbec netýkal veřejných rozpočtů a neměl vliv na deficit státního rozpočtu. Proto jsme vůbec nechápali, proč ministerstvo tuto změnu do návrhu novely vyhlášky č. 182/1991 Sb., zapracovalo.

V oblasti kompenzačních pomůcek se změny vyhlášky týkaly například polohovacích zařízení, obracecích postelí, přenosných WC a podobně. MPSV ČR argumentovalo tím, že tyto pomůcky jsou běžně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a tudíž je nadbytečné, aby byly hrazeny z rozpočtu MPSV ČR. Upozornili jsme ministerstvo, že v této věci nemá pravdu, že část kompenzačních prostředků je hrazena prostřednictvím sociální dávky, kterou poskytují jednotlivé obce s rozšířenou působností. Obdobná byla naše argumentace u návrhu na vypuštění některých kompenzačních pomůcek pro osoby neslyšící. MPSV ČR při závěrečném vypořádání připomínek ustoupilo od všech navrhovaných změn, pouze trvalo na snížení příspěvku na provoz motorového vozidla.

Proto jsem se 26. listopadu 2009 obrátil na všechny členské organizace, aby vytvořily tlak na MPSV ČR a na pana ministra Petra Šimerku a pomohly nám dále vyjednávat o zrušení návrhu na snížení příspěvku na provoz motorového vozidla. Bohužel musím konstatovat, že reakce organizací i jednotlivců na naši výzvu byla minimální a ministerstvo nebylo zasypáno žádostmi o zrušení návrhu na snížení příspěvku na provoz motorového vozidla. Tím naše vyjednávací pozice byla velmi obtížná. Nakonec jsme vyjednali s ministerstvem kompromis v otázce příspěvku na provoz motorového vozidla. Byla snížena hranice počtu kilometrů z 9000 km ročně na 7000 km ročně, kdy je možno požádat o zvýšení příspěvku na provoz motorového vozidla  Podle odst. 5, písmene b) § 36, vyhlášky č. 182/1991 Sb.,  je možné držiteli výhod II. stupně – průkazka ZTP, který ze závažných důvodů ujede více než 7000 km za kalendářní rok, zvýšit příspěvek o 200,- Kč za každých dalších započatých 500 km. Za závažné důvody se považuje zejména doprava do zaměstnání do školy nebo zdravotnického zařízení. U držitelů výhod III stupně-průkazka ZTP/P- lze zvýšit příspěvek o 400,- Kč za každých dalších započatých 500 km.

I z výše uvedeného je zřejmé, že jsme zabránili mnohem větším škodám a nepříjemnostem, které by se dotkly osob se zdravotním postižením. Jen si dovolím ještě připomenout, že snížení příspěvku na provoz motorového vozidla je pouze v  roce 2010. V roce 2011 bude příspěvek vyplácen již opět v plné výši.