Ministr zdravotnictví Jan Blatný uvedl v nedělní Partii na TV Prima, „Kdybychom žádná opatření neměli, přišla by katastrofa. Situace není dobrá. Nejde o hledání viníka, ale o uvědomění si situace. Bylo by nesmírně užitečné, kdybychom se všichni spojili. Možná budeme muset opatření zpřísnit“.
Podle všech ukazatelů je epidemiologická situace opravdu špatná a koronavirus postupuje naší zemí, ať děláme, co děláme. Jsme skutečně jednou z nejvíce postižených zemí světa. Ve světě je ČR v přepočtu na druhém místě za Andorrou (12 964 nakažených na 100 000 obyvatel), podle počtu zemřelých na 100 000 obyvatel za celou dobu pandemie je ČR pátá (154 mrtvých na 100 000 obyvatel) za San Marinem (197), Belgií (182), Slovinskem (170) a Británií (159).
Těch příčin současné situace je určitě více, přílišné uvolnění v letních měsících, nedisciplinovanost občanů, nedůvěra některých politických subjektů v uzavírání jednotlivých oblastí do přísné karantény, předvolební boj politiků, ale především nedůvěra občanů, že je vláda schopná epidemii zastavit.
Nechci se přidat k zástupu kritiků vlády, ale její nedůslednost a neustálé změny v postupu svědčí o nedostatečném plánu, jak postupovat. Dnes je již jisté, že žádné zákazy ani opatření nemůžou zastavit postup epidemie a jediným řešením je co nejvíce se soustředit na rychlost očkování. Bohužel i v této oblasti panuje chaos. Čtvrtina očkovacích dávek, které byly dosud dovezeny, není použita a leží někde ve skladech. Kraje se snaží, aby očkovat mohli praktičtí lékaři, ale prý chybí metodika!? Jaká metodika? Lékaři očkují standardně, a pokud je potřeba nějaký speciální postup při očkování proti covid, tak stačí e-mail. O chaosu svědčí dva zážitky z minulého týdne. Dostal jsem dopis: „Mám mimo jiné CHOPN 2-3 s podílem astma a středně těžkou až těžkou ventilační poruchou a v této době se bojím podstoupit léčení. V naší zemi neexistuje možné dovolání k vakcinaci, i když mi letos bude 64 let. Svou nemoc jsem si nezpůsobila kouřením ani jiným zlozvykem, ale „plícemi jsem zaplatila svého mladšího syna“. Druhý případ se týká mého blízkého spolupracovníka a je zcela opačný. Kolega přednáší dvakrát do měsíce dvě hodiny ve škole o včelařství. Je mladý, zdravý, před nedávnem prodělal koronavirus. Při poslední přednášce mu ředitel školy nabídl očkování proti covid. On to odmítl, s tím, že očkovat mají někoho potřebnějšího. Po těchto zkušenostech se nikdo nemůže divit, že lidé nemají důvěru v systém.
Jedinou cestou, jak zastavit epidemii a otevřít společnost, je masivní a rychlé očkování. Zatím jsme svědky neustálého dohadování, které skupiny lidí upřednostnit, protože vakcín je nedostatek. Izrael, který již očkoval 80 % občanů, dnes otevírá všechno a začíná žít normálním životem. K podobnému kroku se chystá Velká Británie, velký pokles nových případů s koronavirem hlásí USA. Jsou to všechno státy, které si samy zajistily dostatečné množství vakcín.
My bojujeme o čas a tento boj jasně prohráváme. Chybí nám vakcíny, ale také dostatečná infrastruktura k jejich distribuci a aplikaci. Máme určeny prioritní skupiny občanů, které mají být očkovány přednostně, ale časový plán se hroutí. Teď se povede boj o to, zda napřed očkovat učitele, rizikové pacienty, pracovníky strategických subjektů apod.