Smlouva o poskytnutí pomoci.

Vážená paní Lucie,

pokud Vám poskytuje službu někdo z příbuzných, nemusí být sepsána žádná smlouva a daň z příjmů se neplatí. Příbuzný může za peníze od Vás užít dle svého rozhodnutí. Pokud by byla služba poskytována registrovaným poskytovatelem osobní asistence, je nutné mít sepsanou smlouvu. Její vzor najdete na stránkách www.mpsv.cz.

S pozdravem Václav Krása

Vážená paní, 

rád jsem Vám poradil, a pokud budete opět potřebovat mojí radu, můžete se na mě kdykoliv obrátit s dotazem. Dovoluji si Vás poprosit také o pomoc. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, jejíž jsem předsedou, se neustálým snižováním státní podpory, dostala do velmi složité finanční situace. Má povolenou sbírku. Pokud byste mohla Vy osobně, nebo někdo z Vašich blízkých přispět jakoukoliv částkou na tento sbírkový účet, velmi by nám to pomohlo při další důsledné obhajobě práv a zájmů osob se zdravotním postižením a jejich blízkých.

Číslo účtu je: 248896031 / 0300. Podrobnosti ke sbírce najdete na webu www.nrzp.cz. Předem Vám děkuji za Vaši snahu nám pomoci.

Smlouva - asistent sociální péče

Vážená paní Táňo,

žádný vzor takové smlouvy neexistuje. Pokud se nejedná o registrovaného poskytovatele služby, tak žádnou smlouvu, s osobou, která Vám pomáhá, uzavírat nemusíte. Pouze jí nahlásíte jako osobu plnící funkci asistenta sociální péče. Pokud je to Váš rodinný příslušník, tak nahlásíte jen, že se jedná o rodinného příslušníka.

S pozdravem Václav Krása

Platba za sociální lůžko

Vážená paní Králíková,

vzhledem k nepřítomnosti pana předsedy Václava Krásy jsem převzala Váš dotaz a sděluji následující.

Platby za poskytování sociálních služeb ve zdravotnickém zařízení jsou dány zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
V rámci těchto plateb je poskytovatel povinnen poskytnou základní rozsah péče, rovněž daný tímto zákonem.
Podle zákona je poskytovatel ve vašem konkrétním případě v rámci základní platby povinnen zajistit tyto základní činnosti:
a) poskytnutí ubytování,
b) poskytnutí stravy,
c) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
d) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
f) sociálně terapeutické činnosti,
g) aktivizační činnosti,
h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
 
Za to poskytovateli náleží úhrada za péči ve výši přiznaného příspěvku a dále úhrada za ubytovaní a stravu, jejíž maximální výši stanoví prováděcí předpis (vyhláška č. 505/2006 Sb.) a konkrétní výši smlouva.  Po úhradě za ubytování a stravu při poskytování pobytových služeb  musí osobě zůstat alespoň 15 % jejího příjmu (nejčastěji důchodu).
Co se týče dalších nákladů pro rodinné příslušníky mohou být dvojího charakteru:
1. Poskytovatel může poskytovat další služby (tzv. fakultativní), mimo výše uvedený zákonný rámec. Tyto služby však mohou být účtovány v plné nákladové výši a jpo jejich úhradě už není zaručeno, že klientovi zbyde onech 15%, resp. hradí je právě z toho co mu zbylo po úhradě základní platby. Příkladem takové služby je třeba úprava vlasů, pedikůra atd...Obdobně je to s hrazením dalších potřeb, např. doplatky na léky či zdravotnické pomůcky, hygienické potřeby apod. To všechno si musí klient hradit z těch zbylých 15%. Dost často s financemi vyjde tak, že mu již nic nezbude, někdy jej i rodina finančně podporuje.  
2.Pokud nemá klient tak velký důchod aby pokryl plně náklady na poskytování stravy a ubytování a přitom mu zbylo nejméně 15% z jeho příjmu (důchodu), tak je nutno platbu poměrně snížit. V takovém případě se poskytovatel může obrátit na nejbližší rodinné příslušníky s žádostí o doplácení rozdílu. Zákon přímo říká: Poskytovatel sociální služby se může dohodnout na spoluúčasti na úhradě nákladů s manželem (manželkou), rodiči nebo dětmi osoby, které je sociální služba poskytována, pokud tato osoba nemá vlastní příjem nebo její příjem nepostačuje na úhradu nákladů. Nejedná se však o povinnost, rodina může dohodu odmítnout, zejména pokud je sama v tísnivé sociální situaci.
S pozdravem.
Mgr. Ivana Šťastná
poradce NRZP ČR
Žádost o radu

Vážená paní Slovačíková,

vzhledem k Vaší obtížné sitauci jsem celou věc předal právní poradně NRZP ČR poradkyni paní Mgr. Šťastné ( tel: 266 753 422, e-mail: i.stastna@nrzp.cz ). Prosím, abyste paní Mgr. Šťastnou v nejbližším termínu kontaktovala a domluvila konzultaci, případně telefonicky dohodla další postup.

Děkuji za pochopení.

S pozdravem.

 

Václav Krása

Informace týkající se sociálního lůžka

Vážená paní Kokotková,

1)      Délka pobytu na sociálním lůžku ve zdravotnickém zařízení není omezena časově vymezenou lhůtou ale je upravena takto: do doby, než je zabezpečena v potřebné míře péče o osobu mimo zdravotnické zařízení. Situace je upravena § 52 zákona č. 108/2006 Sb.

2)      Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče se poskytují výhradně osobám, které již nevyžadují ústavní zdravotní péči, ale nejsou dostatečně soběstačné a další péče není dosud zajištěna. Jinak se osoba vrací tam, odkud přišla. V případě potřeby musí tuto službu zajistit nebo zprostředkovat každé lůžkové zdravotnické zařízení.

3)      Pokud se osoba prokáže potvrzením o tom, že je osobou v hmotné nouzi, regulační poplatky neplatí. Potvrzení nesmí být starší jednoho měsíce, tzn. je třeba každý měsíc vyzvednout a doložit nové. Poskytování sociální služby ve zdravotnickém zařízení není bráno jako pobyt ve zdravotnickém zařízení ale v zařízení sociální péče. Tzn. Přechod z LDN na „sociální lůžko“ nelze vnímat jako pokračování pobytu ve zdravotnickém zařízení (hospitalizace).

4)      Poskytovatel sociální služby se může dohodnout na spoluúčasti na úhradě nákladů s manželem (manželkou), rodiči nebo dětmi osoby, které je sociální služba poskytována, pokud tato osoba nemá vlastní příjem nebo její příjem nepostačuje na úhradu nákladů. V případě, že tyto osoby nejsou a není ani vlastní příjem,  pobyt ani strava se nehradí.

5)      Podmínkou poskytování sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče není konkrétní stupeň závislosti, ale zdravotní stav, kdy osoba není schopna se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby.

6)      Smlouva o poskytování sociální služby má tato povinné náležitosti:

·        označení smluvních stran,

·        druh sociální služby,

·        rozsah poskytování sociální služby,

·        místo a čas poskytování sociální služby,

·        výši úhrady  a způsob jejího placení,

·        ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb,

·        výpovědní důvody a výpovědní lhůty,

·        dobu platnosti smlouvy.

Vše ostatní je nepovinné.

S pozdravem.

Václav Krása

úhrada za služby v domově pro seniory

Vážený pane Kubů,

poskytovateli služeb náleží příspěvek na péči v plné výši. Klientovi musí zbýt po měsíční úhradě služeb 15% příjmu. Maximální částka za bydlení a stravu denně činí 330,-Kč tj. 9.900,-Kč měsíčně. Pokud příjem klienta nepostačuje na úhradu služeb, může se poskytovatel dohodnout s blízskou osobou klienta ( rodin. příslušníkem ) na doplatku do cílové částky. Tato dohoda je pouze možností, nelze ji blízské osobě uložit jako povinnost a vždy musí být uzavřena písemnou smlouvu.

S pozdravem.

Václav Krása

 

dotaz

Vážená paní Gápová,

záleží na tom jestli je Vaše dílna současně registrovaná jako terapeutická dílna tzn., jako sociální služba. Pokud je registrovaná jako sociální služba, pak veškeré vztahy mezi klienty a poskytovateli služeb se řídí uzavřenou smlouvou mezi poskytovatelem a klientem nebo jeho zákon. zástupcem. Jestliže klientovi není po delší dobu poskytována sociální služba pak je spravedlivé vracet i část příspěvku na péči, ale vše by mělo být ošetřeno ve smlouvě. Pokud je Vaše chráněná dílna klasická chráněná dílna a pracovníci mají uzavřeny pracovní smlouvy dle zákoníku práce, pak samozřejmě musí tito pracovníci dodržovat zákoník práce a jakoukoli absenci v práci musí nahlásit a odůvodnit.

S pozdravem.

Václav Krása

příspěvěk soc.zaezpečení

Vážená paní Kalvodová,

příspěvek na péči je určen výhradně na poskytované služby v zařízení sociální péče. To znamená, že pleny, hygienické potřeby, poplatky za léky a návštěvu lékaře si každý klient hradí sám ze svého kapesného. Prostředky z příspěvku na péči nejsou určeny v zařízení s celoroční péčí na uvedené potřeby.

 

S pozdravem.

 

Václav Krása

 

úhrada za pobyt sociálního lůžka

Vážená paní Suchánková, v případě, že se jedná o zařízení s celoročním pobytem nelze vyžadovat vyšší platbu než je příjem klienta tzn. důchod a příspěvek na péči v příslušném stupni. Ze starobního důchodu musí být každému klientovi ponecháno 15% na jeho osobní potřeby. Současně Vám posílám tiskovou zprávu MPSV ČR, která se zabývá právě úhradami v zařízeních jako jsou domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením nebo sociální lůžka ve zdravotnických zařízeních. S pozdravem. Václav Krása Tisková zpráva MPSV Někteří poskytovatelé pobytových služeb sociální péče nesprávně vykládají záměr zákona a ve smlouvách zakládají ustanovení „o dluhu“, který vzniká rozdílem mezi částkou stanovenou jako úhrada za stravu a pobyt a částkou, kterou je s ohledem na své příjmy člověk schopen hradit. Úhrady jsou poskytovateli služeb nesmyslně stanoveny na maximální úrovni bez ohledu na příjmovou situaci lidí, kterým je služba poskytována. Uvedený „dluh“ má pak být uplatněn v dědickém řízení. Tato praxe je z hlediska zákona zcela nepřijatelná a z morálního hlediska zavrženíhodná. Postup poskytovatelů služeb odporuje záměru zákona o sociálních službách a standardům poskytování sociálních služeb. To znamená, že pokud bude tato skutečnost zjištěna při provádění inspekce sociálních služeb, bude považována za závažné porušení zákona s odpovídajícími sankcemi, tj. až odejmutí oprávnění poskytování sociálních služeb. Současně je možné, že takto uzavřené smlouvy odporují ustanovením občanského zákoníku o smlouvách, které byly uzavřeny v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek. MPSV ve spolupráci s Veřejným ochráncem práv a odpovědnými útvary krajských úřadů bude důrazně dbát na to, aby výše uvedená praxe byla odstraněna. Zákon o sociálních službách, respektive jeho prováděcí předpis stanovuje maximální výše úhrad za stravu a pobyt v zařízeních služeb sociální péče. Částky 140,- Kč/den za stravu a 160,- Kč/den za pobyt jsou stanoveny jako maximální, přičemž zákon současně stanovuje povinnost ponechat uživateli služeb minimálně 15 % z jeho příjmů pro vlastní potřeby. S ohledem na výši průměrných příjmů seniorů a osob se zdravotním postižením je zcela jasné, že objektivní výše úhrad bude stanovována v nižší úrovni. Pro účely dalších nepokrytých nákladů na straně poskytovatelů sociálních služeb poskytuje MPSV dotace. Pro rok 2007 byla MPSV poskytnuta dotace v úhrnné výši 7 mld. Kč. Dalšími zdroji financování jsou příspěvky a dotace zřizovatelů služeb, kterými jsou převážně obce a kraje. Úkony péče pak uživatelé služeb hradí ze státem poskytované dávky – příspěvku na péči. Podle zákona o sociálních službách mohou poskytovatelé sociálních služeb požadovat podíl na úhradě nákladů také od osob povinných výživou k uživateli služeb (rodiče, děti, manžel, manželka). Průměrná výše nákladů na jeden den pobytu v zařízení služeb sociální péče činní cca 650,- Kč denně. Za pobyt a stravu hradí obyvatelé zařízení cca 240,- Kč denně, za péči pak cca 140,- Kč denně.

vratky v týdenním stacionáři

Vážená paní Hano,

omlouvám se Vám za opožděnou odpověď, potřeboval jsem si některé skutečnosti ověřit. Zákon o sociálních službách neupravuje vracení příspěvku na péči v týdenním či celoročním zařízení, pokud klient je po delší dobu mimo toto zařízení. Obecně lze říci, že úhrady za jakékoli služby určuje občanský zákoník ve kterém je také uvedeno, že pokud služby nejsou poskytovány, nelze za ně žádat úhradu. Z toho lze dovodit, že i v případě sociálních služeb nelze spravedlivě žádat úhradu, pokud služby nebyly poskytnuty. Vracení příspěvku za pobyt mimo zařízení klienta, je nutno uvést do smlouvy mezi uživatelem a poskytovatelem sociální služby. Proto Vám doporučuji, abyste se obrátila na vedení týdenního stacionáře a žádala o vyhotovení dodatku ke smlouvě, který bude obsahovat nárok na vrácení peněz příspěvku na péči, při pobytu Vaší dcery mimo stacionář.

 

S pozdravem.

 

Václav Krása

rušení ústavu soc.péče

Vážená paní Jano,
pokud někdo ruší zařízení ústavní péče musí zajistit péči pro klienty, kteří v tomto zařízení jsou. Nikdo Vás nemůže nutit, abyste bydlela se svou dospělou dcerou. Odpovědnost za její péči nese ústavní zařízení, kde dosud bydlí.
S pozdravem Václav Krása

úhrada za pobyt

Vážená paní Moniko,
v zásadě počítáte správně, ale vše záleží na uzavřené smlouvě. Je nepochybně nutné rozdělit náklady na ty osoby, které potřebují neustálou péči a na ty osoby které mají pouze dohled. Většina denních stacionářů si požádala MPSV ČR o dotace na poskytování služeb. Proto se domnívám, že Vámi citovaná částka není úplně správná, protože denní stacionář má mimo zdroje od klientů i zdroj ze státního rozpočtu. Částka 15 000,- Kč spíš připomíná náklady na lůžko s celoročním či týdenním pobytem. Doporučuji Vám vstoupit do jednání se stacionářem. Pokud jde o pedagogického asistenta, měl by v době přestávek pomoci i v běžných činnostech, které klient potřebuje a je nesprávné, aby vzdělávací zařízení Vám účtovalo služby asistenta. V současné době tento problém řeším s paní ministryní školství.
S pozdravem Václav Krása

Dotaz

Vážená paní,
Bocková, podle zákona o sociálních službách platí klient v zařízení s celoročním pobytem celou částku příspěvku na péči. Jestli-že Váš příbuzný je v zařízení s celoročním pobytem, náleží částka jeho příspěvku na péči tomuto zařízení. Klient dále platí z důchodu za stravu a ubytování, přičemž z jeho důchodu mu musí zůstat 15 %. Pokud máte pochybnosti o hospodaření s těmito penězi obraťte se na zřizovatele zařízení a požádejte o informaci o hospodaření s těmito penězi.
S pozdravem Václav Krása.

Fakultativní služby

Vážená paní Boumová,
fakultativní služby jsou takové služby, které nejsou povinné ze zákona a zařízení je může či nemusí klientům nabízet. Služby, které provozovatel zařízení s celoročním pobytem musí klientům zajistit, se nazývají službami mandatorními. Seznam těchto služeb najdete v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
S pozdravem Václav Krása

úhrada v pobytových zařízeních

Vážená paní Věčorková, domnívám se, že v případě, kdy klient nemá přiznán dostatečný stupeň příspěvku na péči, může pobytové sociální zařízení žádat o doplatek klienta nebo jeho příbuzné. Pakli-že klient nemá požadovanou míru závislosti, to znamená, že nepotřebuje službu 24 hodin, měl by využívat především terénní sociální služby a nikoliv pobytové. S pozdravem Václav Krása